Častolovice
(seriál Zámecké parky, XII)

 (13. 7. 2005)

Zámek Častolovice najdeme jen kousek od zámku jiného, který jsme již navštívili, a to Kostelce nad Orlicí. Je proto možné, pokud nebudeme otálet, v rámci jednoho výletu shlédnout obě tyto lokality. Oblast, o které hovoříme, jsou východní Čechy, poblíž Rychnova nad Kněžnou.

Samotný renesanční zámek pochází z přelomu 16. a 17. století; místo samotné však má historii mnohem starší. Již ve 13. století byla nedaleko místa, kde stojí dnes zámek, vystavěna vodní tvrz. Stála na dřevěných kůlech nad močály. V 15. století se jejím majitelem stal Jiří z Poděbrad. Později, když celé panství koupil Vilém z Pernštejna, začala tato tvrz chátrat a ztrácet na významu. To se změnilo v polovině 16. století, kdy byla přestavěna na malý zámek. Poté, co se v Častolovicích vystřídalo několik majitelů, byl objekt v letech 1588-1615 přestavěn na moderní renesanční sídlo, a to zásluhou Bedřicha z Oppersdorfu. Zámek později využívali jako své hlavní sídlo Sternbergové, byl pseudogoticky přestavěn a posléze mu byla vrácena renesanční podoba, kterou má dodnes. Sternbergové vlastní zámek dodnes, byť museli sídlo ve 20. století dvakrát opustit. Zámek má čtyři křídla, která obklopují čtvercové nádvoří. Je zde také jeden z největších rytířských sálů v republice.

Anglický park, který k zámku přiléhá, pochází z počátku 20. století; je poměrně rozsáhlý, má přes 40 ha. Terén je zde víceméně rovinatý, v nadmořské výšce asi 275 m n. m. Střídají se zde rozhlehlé louky s porosty dřevin a jak to je víceméně obvyklé, dendrologicky nejbohatší partie se nacházejí blíže zámku, zatímco zadní partie parku přecházejí víceméně v běžný les. Kromě malé zoologické zahrady, která se nachází u zámku, a je přitažlivá zejména pro děti, je zdejší velkou atrakcí obora s bílými daňky a jeleny sika. V parku se rovněž nachází jezírko s ostrovem, na který je možno vstoupit po můstku, najdeme zde i staré aleje. Celý komplex je proto různorodý a návštěvnicky velmi vděčný.

Rozhlédneme-li se po dřevinách, které v parku rostou, hned u zámku si povšimneme působivé Růžové zahrady, která byla obnovena péčí majitelů, stejně tak jako samotný park.

Na nádvoří a také v prostoru zoologické zahrady jistě nepřehlédneme zvláštní a atraktivní, pravidelně rostlé dřeviny. Jedná se o vzácné topoly Wilsonovy. Jejich původ můžeme vystopovat právě v nedalekém Kostelci nad Orlicí, kde se nachází prapůvodní a nejstarší exemplář. Sem (a rovněž do jiných parků) byly tyto topoly vysazeny díky péči p. Ferdinanda Maláče, který je kdysi úspěšně rozmnožil a díky němuž tak můžeme dnes potkávat porůznu v parcích mladé jedince tohoto vzácného druhu. V blízkosti parku, za Růžovou zahradou, se nachází velmi známá pestrá vrba celolistá (Salix integra ´Hakuro nishiki´); je to často vysazovaná vrba, která je už z dálky velmi nápadná díky svému bílozelenému vybarvení listů. Nalezneme zde rovněž červenolistý javor dlanitý (Acer palmatum ´Atropurpureum´), upoutávající barvou listů, která je tmavě červená a někdy až černočervená. Poblíž jezírka roste pěkná stříhanolistá olše lepkavá (Alnus glutinosa ´Laciniata´), jejíž listy jsou hluboce vykrajované do špičatých laloků v počtu 6-7 na každé straně. Běžné olše lepkavé můžeme ostatně spatřit porůznu v parku. V těchto místech, stejně jako v zadní části parku, narazíme též na zmarličník japonský (Cercidiphyllum japonicum), který již známe z minulých výletů a který je pro svůj ušlechtilý vzhled vždy velkou ozdobou. V blízkosti zámku ještě najdeme klasickou kroucenou lísku (Corylus avellana ´Contorta´); jedná se rovněž o velmi známou a rozšířenou dřevinu, která je díky svým křivolakým větévkám atraktivní především neolistěná. Dále v parku narazíme například na liliovník tulipánokvětý (Liriodendron tulipifera) který rovněž již dobře známe, na zvláštní kultivar javoru mléče (Acer platanoides ´Cucullatum´), který vyniká vějířovitými listy, na pestrolistý buk (Fagus silvatica ´Tricolor´), sloupovitý dub (Quercus robur ´Fastigiata´), javor tatarský (Acer tataricum), a dále urostlé exempláře některých běžných dřevin, jako například jasan ztepilý či dub letní. Z keřů objevíme u zámku hortenzii popínavou (Hydrangea petiolaris), což je jedna z největších popínavých dřevin vůbec, a některé zimolezy (Lonicera coerulea, Lonicera iberica aj.).

Z dřevin jehličnatých se zde vyskytuje například smrk omorika (Picea omorica), velmi pěkný tisovec dvouřadý (Taxodium distichum), rostoucí na ostrově v jezírku, který patří mezi nejcennější dřeviny parku, jedlovec kanadský (Tsuga canadensis), douglaska (Pseudotsuga menziesii) či jedle stejnobarvá (Abies concolor). V parku je však pochopitelně mnohem více stromů a keřů, včetně výsadeb rhododendronů, které stojí za pozornost. Jak samotnému zámku, tak i parku je v současné době věnována náležitá péče a je tak velká pravděpodobnost, že se celý atraktivní komplex bude dále utěšeně rozvíjet.

Příští naše návštěva bude směřovat na zámek Karlova Koruna, který je přímo v Chlumci nad Cidlinou.

Pohled na zámek směrem od jezírka pres růžovou zahradu

Pěkný exemplář stříhanolisté olše lepkavé (Alnus glutinosa ´Laciniata´) poblíž zámku

Zámecké nádvoří s topoly Wilsonovými (Populus wilsonii)

V rozlehlém zámeckém parku jsou velké luční komplexy