Kostelec nad Orlicí

Kostelec nad Orlicí se nachází ve východních Čechách, poblíž Rychnova nad Kněžnou. Empírový zámeček obklopuje velmi cenný a poměrně rozlehlý park, který je v současné době vyhlášen za přírodní rezervaci. Zámek vznikl v letech 1820-33, kdy jej nechal postavit hrabě Josef Kinský. Je jednopatrový, půdorys má obdélníkovitý. U zámečku je kašna a nevelká vodní nádrž, která tuto partii hezky oživuje.

Zámek samotný je veřejnosti nepřístupný, avšak pouhá návštěva zámeckého parku stojí za to. Vznikal současně s výstavbou zámku; rozkládá se v rovinatém až na západ mírně svažitém terénu, směrem k řece Orlici však terén spadá poměrně prudce a bylo zde také vystavěno alpínum, podél kterého můžeme sestoupit dolů do nejrozlehlejší části parku. Rozloha parku je kolem 40 ha , nadmořská výška kolísá zhruba mezi 270- 290 metry nad mořem. Jsou zde pěkné průhledy na zámek, rozsáhlé louky či porosty se zajímavými dřevinami. Park je vzorně udržován a je esteticky velmi působivý.

Vstupní část před zámkem je velmi úpravná a nalezneme zde mnohé zajímavé dřeviny. Jmenujme především mohutný platan západní (Platanus occidentalis), který v podstatě dominuje celé této části. Dále vidíme sloupovitý dub letní (Quercus robur ´Fastigiata´), široce rozšířenou dřevinu mnohých zámeckých i městských parků. Nápadný dub se žlutými až žlutozelenými listy, který zde vidíme, je Quercus rubra ´Aurea´; má listy stejného typu jako původní druh, avšak takto odlišně vybarvené. Setkáme se zde rovněž s liliovníkem tulipánokvětým (Liriodendron tulipifera), a to ve více exemplářích. Ještě si můžeme povšimnout zajímavého korkovníku (Phellodendron sp.), který upoutá svými složenými listy a hluboce brázditou borkou. Poblíž zámku roste zajímavý pestrolistý javor klen (Acer pseudoplatanus ´Variegatum´); na rozdíl od kultivaru ´Leopoldii´ jsou listy méně nápadně a výrazně pestré. Přímo u zámečku spatříme skupinu velmi robustních červenolistých buků (Fagus silvatica f. purpurea), které vpravdě nechybí v žádném zámeckém parku. Rostou zde rovněž katalpy trubačovité (Catalpa bignonioides), které se s oblibou vysazují v městské zeleni.

U zámečku rovněž můžeme spatřit cenný kultivar dubu letního (Quercus robur ´Atropurpurea´), který se vyznačuje tmavou, červeno hnědozelenou barvou listů, ty jsou oproti původnímu druhu menší a rovněž celá dřevina roste zvolna a dosahuje po letech jen nevelké výšky. Roste zde též široce rozšířený převislý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Pendula´). Cestou podél alpína dolů do parku míjíme rovněž velmi oblíbený a používaný, tzv. smuteční buk (Fagus silvatica ´Pendula´). V dolní části můžeme narazit na jednu z nejcennějších dřevin nejen tohoto parku, ale i všech předchozích míst, které jsme dosud navštívili. Je to starý exemplář topolu Wilsonova (Populus wilsonii), který se sice tu a tam v mladých exemplářích v parcích vyskytuje, avšak zde vidíme zřejmě nejstarší exemplář, jaký v republice máme. Věk se na něm bohužel již podepsal, a tak část koruny musela být odstraněna. Velkému palouku, který se zde rozkládá, dominují vzrostlé duby a lípy; z dalších zajímavých cizokrajných dřevin vidíme lapinu jasanolistou (Pterocarya fraxinifolia), která je velmi nápadná svými velkými složenými listy. V louce upoutává pozornost dřevina elegantního vzhledu. Je to úzkolistý jasan ztepilý (Fraxinus excelsior ´Angustifolia´), vyznačující se oproti původnímu druhu nápadně úzkými lístky složených listů, což stromu dodává jemný vzhled.

Z keřů je zajímavá hortenzie popínavá (Hydrangea petiolaris), která se pomocí vzdušných kořínků uchycuje k opoře a je tak schopna vyšplhat mnoho metrů vysoko; keře jsou na podzim pěkně zlatožlutě vybarvené. V parku též můžeme vidět porost jeřábníku jeřábolistého (Sorbaria sorbifolia), což je výběžkatý, někdy až invazívně se rozrůstající keř s listy složenými ze zubatých lístků a kvetoucí krásně bílými latami z drobných kvítků. Ještě nemůžeme opomenout velmi mohutný a rozsáhlý porost keřovitého jírovce (Aesculus parviflora), který je v době květu opravdu krásnou ozdobou parku. Z jehličnanů jmenujme například jedlovce (Tsuga canadensis), či některé cypřišky (Chamaecyparis).

Zámeček v Kostelci nad Orlicí a jeho park patří k příkladným a harmonickým celkům, kterých není v naší republice zase tak mnoho. Pokud budete mít cestu kolem, jeho návštěvu určitě nevynechejte.

Příště se podíváme na jeden z našich nejznámějších zámků, Hlubokou nad Vltavou, a zaměříme se pochopitelně zejména na rozsáhlý park, který ho obklopuje.