Královská obora - Stromovka
(seriál Zámecké parky, XX)

 (2005-2008)


Naše putování po dendrologicky zajímavých místech naší vlasti dnes zakončíme zde, na místě, které sice není "klasickým" zámeckým parkem, ale to nic nemění na skutečnosti, že zde můžeme vidět spoustu cenných dřevin a celek je velmi působivý.

Stromovka má rozlohu více než 86 ha; je chráněným parkem. Byla založena již roku 1268. Celému areálu dominoval zprvu lovčí hrádek, vystavěný na přelomu 15.-16. století, nyní je na jeho místě Místodržitelský letohrádek. Císař Rudolf II. se zasadil o významný rozkvět celého areálu; ke stávajícímu rybníku byly vybudovány další tři, lovecký hrádek byl přestavěn na vyhlídkový letohrádek a aby bylo možno zásobovat největší rybník vodou z Vltavy, byla proražena pod Letnou štola, známá jako Rudolfova. V pozdějším období došlo ještě k přestavbě letohrádku a celá plocha byla parkově upravena, vysušen rybník, založeno rosárium. V současné době slouží celý areál ke kulturnímu i sportovnímu vyžití a je také cenným arboretem s mnoha zajímavými dřevinami.

Bohužel, díky svojí poloze a malé nadmořské výšce leží Stromovka v záplavové oblasti Vltavy a v minulosti na to také těžce doplatila. Všichni si jistě pamatujeme povodně roku 2002; právě tehdy byl celý areál na nějakou dobu pod vodou a velmi poničen. Odumřela velká spousta dřevin, někdy velmi cenných. Obnova a úprava parku probíhá dodnes, byly a jsou prováděny výsadby dřevin, byly vybudovány nové cesty. V areálu se rovněž vysazují drobné cibuloviny, v roce 2005 to bylo téměř 30 tisíc kusů.

Jak již bylo uvedeno, areál jako takový je velmi malebný; má velkou rozlohu a jednotlivé scenérie mohou být tedy řešeny velmi velkoryse. Najdeme zde jak rozhlehlé louky lemované porosty dřevin, tak velké vodní nádrže s ostrůvky, vodní kanály, můstky. Nadmořská výška je asi 170-180 metrů (platí pro nejrozlehlejší, dolní část) nebo až 220 metrů (plocha v okolí letohrádku).

I přes pohromu v roce 2002 se stále může Stromovka pochlubit spoustou nevšedních dřevin. Zajímavá je například kolekce dubů. Můžeme zde vidět dub velkoplodý (Quercus macrocarpa) s neobvykle utvářenými listy. Roste zde několik jedinců, jeden je velmi starý, s vykotlaným kmenem. Přehlédnout nelze také mohutný exemplář dubu uherského (Quercus frainetto). Dále zde vidíme dub cer (Quercus cerris), dub zimní se lžičkovitě utvářenými listy (Quercus petraea 'Cochleata'), žlutolistý dub letní (Quercus robur 'Concordia'). Velmi zajímavý a celkem vzácně k vidění je dub zimní s hnědavě červenými až červenavě zelenými listy (Quercus petraea 'Purpurea'); pěkný jedinec roste přímo na břehu rybníka. Neméně zajímavý je stříhanolistý dub letní (Quercus robur 'Filicifolia'), zde v podobě malého stromku na okraji jedné z luk. Zcela klasický je sloupovitý dub letní (Quercus robur 'Fastigiata'). Dalším atraktivním dubem je dub bahenní (Quercus palustris), zjara nápadný díky svěže zbarvenému, na podzim krásně červeně vybarvenému olistění a po celý rok atraktivní celkovým habitem. Duby bílé (Quercus alba) také patří mezi pěkné stromy a zde najdeme hned několik vzrostlých jedinců. Z dalších dubů pouze připomenu Quercus rubra, Quercus robur nebo Quercus petraea. Cenný dub marylandský (Quercus marilandica) s trojlaločnými listy bohužel nedávno odumřel.

Z dalších dřevin jsou hezké javory, zejména malebné exempláře u Šlechtovky (Acer palmatum, různé kultivary). V parku dále spatříme javor stříbrný (Acer saccharinum), javor kapadocký (Acer cappadocicum), javor babyku (Acer campestre), obyčejné i pestrolisté javory kleny (Acer pseudoplatanus, A. p. ´Atropurpureum' a 'Leopoldii'), dále pěkný javor červený (Acer rubrum) či keřovitě rostoucí javor tatarský (Acer tataricum). Cenný je také topol chlupatožilný (Popupus lasiocarpa), je však bohužel v nepříliš dobrém stavu. Pěkné jsou také topoly bílé (Populus alba). Za zmínku stojí rovněž jilmy (Ulmus minor), urostlé lípy srdčité (Tilia cordata), lípy velkolisté obyčejné (Tilia platyphyllos) nebo stříhanolistá lípa velkolistá (Tilia platyphyllos 'Laciniata') - ta se vyznačuje jemným vzhledem. Po celém areálu také můžeme potkat platany (Platanus hispanica) včetně pestrolistého (P. h. 'Suttneri') a buky (Fagus sylvatica), a pochopitelně také nezbytné buky smuteční (Fagus sylvatica 'Pendula'). K vidění jsou zde rovněž dřezovce (Gleditsia triacanthos), ořešáky černé (Juglans nigra), obyčejné i převislé habry (Carpinus betulus a C. p. 'Pendula'), pestrolistý jasan pensylvánský (Fraxinus pensylvanica 'Aucubifolia'), katalpy (Catalpa bignonioides), či převislá líska (Corylus avellana 'Pendula'). Hezká je také hrušeň hlošinolistá (Pyrus elaeagnifolia), která zaujme stříbřitou barvou olistění a rovněž  převislým habitem. Pochopitelně nemůžeme přehlédnout smuteční vrby (Salix alba 'Tristis'), nacházející se na několika místech v parku, a zejména časně zjara velmi nápadné díky svěžímu olistění a hezké barvě větévek.

Z tohoto výčtu (který samozřejmě nemůže být úplný), je vidět, že dendrologické bohatství Královské obory je velké. Proto jsem ji navštěvoval (a stále navštěvuji) v nejrůznějších ročních obdobích nejvíce ze všech pražských parků už od doby, kdy jsem se o dřeviny začal zajímat intenzívněji. Na tomto místě jsem také sebral jedny ze svých prvních listů do herbáře. Možná je proto vhodné tam, kde pro mě vlastně všechno "začalo", také naše cesty za dřevinami ukončit. Ale nic nemusí být definitivní - třeba se v budoucnu spolu se Zahrádkářem ještě k cestám za dřevinami vrátíme.

Přeji všem čtenářům mnoho hezkých výletů po naší vlasti, nikoliv nezbytně jen za dřevinami, pěkné počasí k tomu a speciálně fotografům jen to nejlepší světlo.

P. Horáček



Pohled na Místodržitelský letohrádek zdola z parku



Podzimní vybarvení japonských javorů, vysazených u Šlechtovky

(

Pestrolistý platan (Platanus hispanica 'Suttneri')